Mořská nemoc

Standard

Povodňová vlna v žaludku neklesá. Když si bouchnu do pupku, slyšim šplouchání. Je mi trochu malátno, ale na to, že moje maličkost den a kus nic nekousala, to ještě asi jde. Snad nebude hůř a mořská nemoc brzo přejde…

K snídani jsem dojel večerní hustou kaši, dal jsem si jí jen se lžičkou v misce, celkem to i kupodivu chutnalo. Vím, že bych měl jíst vždy celou dávku, ale v rámci zachování duševního zdraví to včera fakt nešlo. Za trest si večer zatre“nažeru“ju. Zatím to dávám bez dotváření vlastních příchutí. To si nechávám na horší časy. Jo a rozhodl jsem se, že vyzkouším i „Mananuky“, nejspíš o víkendu, až bude čas na další experimenty a zasírání kuchyňského vybavení (prý z toho jdou i vafle či lívance).

Na druhou stranu musím říct, že Mana fakt dost zasytí. Možná je to tím, že jí už víc tělo fakt nesnese a raději při pohledu na ni dělá, že už nemá hlad… Ale myslel jsem, že budu furt hladovej, což se neděje. Samozřejmě pokukuju po všech jídlech kolem, ale zatím úspěšně odolávám. Dneska jsem ani nic omylem nepozřel 🙂

Obědová a večerní dávka se chladí v lednici, tentokrát jsem udělal celou dávku a připravil si jí rovnou ke konzumaci, aby se neopakovalo to včerejší šilhání po máně hlady. Okolní potraviny jsou zbytku rodiny, to pro případné komentáře typu „hele a co ten sejr“.

2014-07-04 13.22.18

Opět jsem minul slibované 3minuty asi o půl hodiny 🙂 ale počet zaflákanýho nádobí se limitně blíží sedmi kusům :)) snad to vypiluju, jinak mi brzo přijdou rozvodový papíry.

Odpoledne nás čeká polopracovní vejlet, což znamená, že žena fotí a já hlídám. Do báglu plíny, jabka pro děti a dvě větší flašky s Manou. Tu třetí nechávám v lednici na večerní dojezd. Vedro jaksviňa, děti poletujou po koutku s bazénem, pískama a prolejzačkama a já za nima… Jestli jsem si myslel, že večer budu běhat na krossu, tak už vím, že nebudu muset… Není ani chvilka klidu na brčkování many, stěží během celého odpoledne vysosám jednu litrovku. Druhou si zase vezu domu. Hlad nemám, asi je to tím vedrem a těmi našimi rozkošnými miláčky, které bych nejraději vyslal na internát – pokud možno oba a na marz.

Kolem jedenáctý do sebe po troškách dostávám ještě ten zbylý čtvrtlitr, aby mi na zítřek přebyl jen litr 🙁 Musim to nějak pořešit, bo takhle zhubnu asi víc než chci :)))) Zejtra si udělám jen dvě dávky a třetí využiju ze dneška. Jinak to prostě nedopiju nikdy….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*