Den bez MANY

Standard

Tak po dloouououhé době jsem měl dneska den bez MANY. Celkem rozježděnej, ale naplánoval jsem cesty kolem domu, takže jsem se zastavil i doma na jidlo .) a jak vidno, žena se dneska vytaáaahla! Když jsem se vrátil z brzoranního džobu, tak na mě doma čekaly už špaldovy palačinky, který umí božka úplně nejlíp na světě, že je skrz palačiny skoro vidět…, pokydal sem si to nějakym tim novym kefírerovým jogurtem nebo co to ten skyr jest zač!

Po dalším mezi přistání jsem dostal včera koupenýho candáta se salátem a brambrdou:

No a při večernim návratu mě doma čekaly koule sv. benedikta se slunečnicovym chlébem:

Mezitim, nejaký to jabko a bananán v práci se ví 🙂

Musim řict, ze kdybych měl na kuchařku, tak MANU každej den nepotřebuju, ale ruku na srdce přátelé, kdo má takhle dobrý jídla každej den? :)) Asi jsem divnej, ale fakt mám větší radost, když žena nestojí celej den u kuchyňský linky a může dělat něco užitečnějšího, je to sice dobrota, ale vidět ji navíc celou dobu doma jen zády v kuchyni, je teda nic moc…

Takže se zejtra vlastně zas na tu svojí Máničku těšim 🙂
Ale neskutečný dík ti bo ženóóó! Pošmákli jsme si jen co je pravda 🙂

Jak malí děti, fuckt!

Standard

Neděle odpočinková, vejlet za rodinou do nákupáku :)) Myslet si, že posadíme děti do tamního english busu a necháme je povozit samotný je velkej omyl.. takže šest míst prosimvás a vrháme se do horního patra na vyhlídkovou jízdu šhoppink málem!

Baterka nás kupodivu uvezla, naštěstí pí řiď i čka neřezala zatáčky, takže jsme se ani nepřevrátili 🙂 Velký neštěstí však bylo, že švagrová vytáhla antiperle, nebo co to bylo, takový malý kuličky místo tikťaků :)) jen co jsem zahlídnul, že si je rve do huby, vyrval jsem jí krabičku a jal se je rozdávat kolemjdoucím :)))

No prdel to po nich nenápadně házet.. nejvíc se ujaly cíle, který pracujou v těch prodejních kioskách na ploše, kdy tam většinou sedí jeden a nesmí si ani odskočit :)) sprchu perel už dlouho nedostali a hádám doufaj že dlouho nedostanou!

Ještě že to ta děcka neviděla 🙂 hned by dostaly přes prsty, že se to přece neděláááá :)))

PS. ano, letos mi vážně bude půlsedumdesát! sory všem obdarovaným, byla to jen sranda!

Pracovní zasobota

Standard

No jo, je to tu, vsichni si válej šunky a já makám :)) teda zase si jen vezu svojí nemalou prdel sám v autě, dneska to snad nebude na dlouho, s Manou nám to rychlejc u teče 🙂

Pátek v letišti

Standard

Dneska jsem si dal pracovní vejlet na letiště prohlídkou do všech tamních terminálů a hal. Chtěl jsem se vyfotit s tim obřim érem, ale nějak jsme ho při prohlídkách minuli..

Nevim čim to bylo, ale šli jsme ve čtyřech a já jedinej zas neprošel kontrolou, nevim čim to bylo, mana v láhvi jim nevadila, pracovní desky taky prošly, ale vlasatej chuligán se jim moc nelíbil… i když už jsem byl skoro nahatej, tak jsem furt v detektoru pískal…

Za odměnu mi pán v bílejch rukavičkách vošahal chytrym papírkem ruce a pupek… ještě, že jsem si nebyl ráno zastřílet na střelnici, bo jinak by mě asi rovnou odstřelili…

Nakonec jsem prošel i já, ale tak mě to rozhodilo, že jsem se i zapomněl vyfotit 🙁
I když při mym štěstí by nějaká chytrá sekurita u monitoru zas spustila nějakou protiakci 🙂

Ale když je tak hezky, vem na zbytek dne volno a hybaj s dítkem za zvířátkama do „přírody“ 🙂

Tak všechno nejlepčí při pátku i vám!

Školám v přírodě 3x hurá!

Standard

Včera byl památný den, kdy náš starší synek odfičel na školu v přírodě. S ostatníma rodičovskejma jsme zamačkávali slzy, teda hlavně kvůli tomu, že za našich dob se jezdilo prej na 2 a někde i na 3 tejdny. A ti naši milovaní smradi jeli jen na týden…

V pokynech bylo, že pokud má, tak mu můžem přibalit i oblíbenýho plyšáka… snažil jsem se co to šlo, ale mladšího bráchu jsem do kufru prostě ne a ne narvat, respektive on by se tam vešel, ale nevim proč, žena tam chtěla místo něj zabalit nějaké oblečení a holinky 🙁 Další slza. Ale co, překonali jsme to a odeslali aspoň toho jednoho s plnym kufrem hadrů na tejden do pryč 🙂

Samou radostí jsem si večer zapomněl vypnout ranního buzzeranta, takže jsem vstával  opět před sedmou (narážku na pana prezidenta už si nechám od cesty) 🙂 Nechtěně získanou hodinku jsem využil na opětovné zprovoznění krosstrenežeru a zaběhnul jsem si tam svojí oblíbenou 30ti minutovku… čuměl jsem při tom na tlf na záznam ze všerejšího václaváku, takže to i celkem rychle uteklo…

Tímto nedopatřením bych rád konečně odstartoval svý pohybový aktivi(s)ty. Po cvičení nejlepší banánová MANA. Připravena ve dvou dávkách pro další pohodovej den…

Vyzkoušel TOFUj!

Standard

Dneska svý familii slíbil, že uvaří, takže z toho nakonec bylo bohužel jen pár krabiček z fastwoodoo, který potkal cestou.. a když už u toho vaření byl, tak vymyslel, že ochutná nějakou vege baštu.. Tož pani nebylo moc rozumět, nejdřív nabízela jen zeleninu s rýže a nebo si prej mám dát jejich dobrý TOFUj :)) tož jsem se nechal touhle slovní hříčkou přesvědčit a objednal si to tofuj s rýže.

Sem to nikdá nejed a tak ani netušil, že je to něco jako vaječná omeleta na kostičky… Divná mňamka to byla. Ale zkusit se má všechno, tak i tohle mám (ú)spěšně za sebou…

Prezidentovo ranní ptáče

Standard

Na popud pana našeho prezidenta jsem si dneska ráno přivstal a profičel jsem prahou tam i zpět zatímco „normální lidi maj ještě hlubokou noc“ :)) Nevim jak by mě ta prasečí hlava (ovečky prominou, ale jedna tlustoprdí prasečí hlava může o té druhé tohle pronést beztrestně myslim) nazvala, kdyby věděla, že jsem vstával a vypadnul z baráku už před pátou ráno… Ještě že nestojí za to, se těma šaškama zabejvat příliš do hloubky…

Zase se vyplatila příprava vydatné snídaně v čase do 3 minut :)))

tak bré ráno!

Sváteční pomočení

Standard

Denska ráno vybaven Manou na vejlet. Ráno na skok u koupáku, bo ještě krásně, abysme nakonec mohli být odpoledne pekelně pomočeni bouřkou v lese s dětma i pesama. Ale aspoň tlustoprd kousek popoběhnul, i když maraton to rozhodně nebyl :))) Až doběhnul do picérije (čti kousek k autu a pak dojel do picérije), kde si dal rajčatovou brusmačetu (nebo jak se to jmenovalo) s polnim salátem..  aspoň splněn další vegeden :))

Chudáci běhači prahou..

Standard

Copak neni lepčí běhat lesy, než po kostkách zaprášenou prahou? Nechápu ty maratóndy maratonkyně co běhaj v praze. Ještě jim to pěkně celý zorganizujem, uzavřem celou prahu pro všechny a budem doufat, že nám to všem přinese nějaký pozitiva, kromě uzavírek a bordelu kam se podiváš :)))

Sory za ten nasranej tón, ale jo, jsem krapet nakrklej, bo samozrejmě asi po měsíci konečně volno, tak naplánuju synkum a ženě nějakej ten vejlet… hele co jet do Prahy do muzea mhd a pak historickou tramvaji do centra do hospody, gde rozvážej pití lokomotivy… „juchuuu“ tak jedem.

V argentinsky divna zprava na informacni tabuli „centrum kvuli marathonu uzavreno“, ještě že nejedem centrem ale do střešovic, tam snad ty pomatenci nezabloudej a půjde tam tou novou potrubni blánou bez problému doject..

Šlo to, muzeum taky dobrý, spousta historickejch tramvaji, trolejbusu, autobusu a bůhvíčeho ještě. Moc dlouho jsme nepobyli, bo synci chtěli ject tou historickou tramvaji do centra… tak smělý dotaz, zda ta stará rachejtle ve dvě pojede… odpověď? kdepááák, dneska se v centru běhá maraton a tak tam jet nemuzem… peckáááá, vcera celej den, zejtra celej den, ááále dneska, když na ni vyrazíme my, tak se klasicky musí běhat maratoooon.

Děti pláčou až nás z muzea skoro vykážou, tak co, nedá se nic dělat, dobíháme trapnou běžnou tramvaj a pak krtkem s přestupama dojíždíme aspoň do tý hospody s mašinama.
Synci v oužasu nadšený jak nikdy. Pani řiká, že mašinkama nejezdí jídlo, ale jen nápoje… tak na to bych se podival… no vysvětlovat jí to nehodlám, ale přivezla mi nakonec i jídlo jak vidno…

Další kilo dole :)

Standard

Dneska jsem neunikl nůžkám svý ženy, takže jsem rázem asi o kilčo lehčí, teda soudě podle hromady „pačochů“ na zemi, který po vyrovnaném souboji zůstaly na zemi…
Chtěl jsem vám to vyfotit, ale božena to vysála než jsem se stačil vospršit. Tož tak snad příští rok :))

K večeři kus pečenýho kuřete, co ho skoro celý snědli synci se salátem a pár lžic brambrdový kaše.. byla to mňamka… vege nevege 🙁